Článek o bydlení v jurtě - z časopisu Žlutý

 

Další článek s reportáží o životě v jurtě.

http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/extra/180136-ve-vybavene-jurte-se-da-bydlet-lepe-nez-v-panelaku/

 

Články o jurtě, která byla postavena v centru Opavy

http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-ostrava/zpravy/215325-opavske-oko-zve-na-caj-prednasky-a-poezii-do-mongolske-jurty/

 

http://ostrava.idnes.cz/z-opavskych-ulic-primo-do-mongolska-do-vytapene-jurty-ppg-/ostrava-zpravy.aspx?c=A130213_1889130_ostrava-zpravy_jog


Dva články v časopisu Žlutý

http://jizdenky.studentagency.cz/miranda2/export/sites/m2jizdenky/cs/dulezite-informace/casopis-zluty/ZLUTY_06_12_web.pdf

 

Rozhovor s Michalem Kristýnkem v Koktejlu (01/2011)

 

MK: Jurty jsou krásné a bytelné kruhové stavby, nabízející řešení propojující tepelný komfort s naplněním touhy po volnosti a kontaktu s přírodou. Pro přírodní typy mohou být i odpovědí na bizarní ceny nemovitostí a stavebních parcel. Michal Kristýnek spolu s přáteli spustil projekt, díky kterému si můžou toto obydlí postavit i lidé u nás.

Rep:Můžete nám váš projekt představit?

MK: Celá myšlenka stojí na vzrůstajícím zájmu o kvalitní a cenově dostupné jurty u nás a zároveň na možnosti podpořit tímto obyvatele mongolského venkova. Ti jsou v důsledku krutých zim v posledních letech postiženi katastrofálním úhynem dobytka a ztrácejí tak možnost tradičního pasteveckého živobytí. Na základě nejistých doporučení na dálku jsme pro spolupráci zvolili odlehlý sum (okres) Galt. Celý sum velikosti našeho kraje má asi 5000 obyvatel. V jeho středisku - vesnici, kde jsou vedle úřadů také dvě malé banky, škola, doktor, pošta, stojan s 80oktanovým benzinem, anténa mobilního operátora, pár obchodů a řemeslníků - žije trvale v dřevěných domcích přibližně 300 lidí. Zbytek sumu žije v okolní stepi v jurtách.

Rep: Jak výroba jurt probíhala?

MK: Jurty pro projekt vyráběli místní už od srpna takřka na koleně ve dvou dílnách situovaných přímo na dvorcích domků. Dřevo na jurty pochází z okolních modřínových lesů a bylo zpracováváno na tamní pile. Tradiční vzory vykroužil místní mistr malíř. Materiál na textilní části se sice dovážel z Ulánbátaru, ale šil se rovněž v dílnách. Situace kolem výroby a prodeje jurt nebyla ovšem vůbec jednoduchá. I přesto, že byly v objednávce jasně stanoveny termíny i parametry, docházelo ke zpožděním. Čelili jsme podcenění velikosti zakázky, zcela odlišnému a subjektivnímu pojetí času Mongolů i podrazům při komunikaci s vedením obce. Přes veškerou snahu a podporu se výrobcům podařilo k termínu přistavení náklaďáku posunutého na konec září dodat v pořádku oproti plánovaným dvaceti jen jedenáct jurt. Ty se už naštěstí podařilo u nás prodat a snížit tím ztrátu rozpočtu. V Mongolsku je prý snad už doděláno zbývajících devět jurt. Kolegové už by raději s touto obcí nespolupracovali. Já se kloním k hledání alespoň částečné kompenzace jejich práce, pokud se obci jurty v Mongolsku prodat nepodaří. Možnosti pokračování projektu (ač pravděpodobně na jiném místě) jsou. Rád bych požádal i čtenáře o vyjádření názoru, zájmu či jiné podněty na našem webu http://jurta.webnode.cz

Rep: Kolik taková jurta stojí?

MK: Dovezené jurty jsou v zimní variantě – zateplené filcem z jačí vlny. Máme dvě velikosti. Menší o průměru 6 m, což je mongolská klasika, jsme nabízeli za 97 000 Kč a větší o průměru přes 7 m za 152 000 Kč. Počítali jsme, že při plánovaném objemu by šel zisk zpět do Mongolska, ale za současné situace je příjem z prodeje pod součtem nákladů.

Rep: Obstojí jurta v českých podmínkách?

MK: Základní rozdíl mezi Českem a Mongolskem je ve vlhkosti vzduchu a v množství srážek. V Mongolsku opravdu svítí slunce i v zimě častěji a prší či sněží obecně méně. Zimy jsou krutě mrazivě suché. Je ale zajímavé, že i když Mongol vlastní domek, tráví zimu spíš v jurtě. Jurta je, na rozdíl od mnoha jiných, živý dům z čistě přírodních materiálů. A dá se říct, že komunikuje s prostředím okolo i s lidmi v ní. Má ráda, když je o ni pravidelně postaráno. V českých podmínkách to znamená především boj s vlhkostí – pravidelné větrání a v zimě topení a ometání sněhu. Potom vydrží desítky let.

Rep: Je třeba o ní nějak zvlášť pečovat?

MK:Takříkajíc „evergreen“ mezi dotazy ohledně údržby jurt je jejich plesnivění. Kritický scénář pro plesnivění je jurtu postavit bez impregnace či izolace folií a izolované podlážky na stinném místě na podzim, v dešti, a pobývat v ní jen zřídka. Topit sporadicky, nevětrat a nechat ji napospas vlhku, které speciálně letos u nás na podzim bylo pořádné. Potom jurta opravdu může, ostatně jako každý jiný objekt v přírodě, zezelenat...

Rep: A jak se v jurtě žije?

MK: Nerad bych vytvářel iluzi, že pro Středoevropany nabízí jurta to samé co dům. Přesto je však u nás dnes už překvapivě hodně lidí, kteří dokázali adaptovat svůj životní styl a žijí v jurtě celoročně. Jurta je prostor, který nabízí domov i uprostřed nehostinné zimy a to během pár hodin. Ten pocit mi stojí za to všechno okolo.

další odkazy:
 

This page require Adobe Flash 9.0 (or higher) plug in.

Hledat...